Úklid je neodmyslitelně spojený s nasazením chemických čisticích prostředků, které více či méně zatěžují životní prostředí a také zdraví těch, kdo je používají. I proto by při úklidu měli mít ti, kdo uklízejí, i ti, kdo si je na úklidové práce najímají, na mysli i ohledy k životnímu prostředí.
 

Látky obsažené v úklidových prostředcích se dostávají do vzduchu, půdy a především s vodou do čistíren odpadních vod a dále do potoků, řek a jezer. Například v Rakousku se ročně jen v domácnostech spotřebuje okolo 70 000 tun pracích prostředků, 20 000 tun změkčovacích prostředků a 50 000 tun dalších čisticích prostředků. To už je významný zdroj znečištění prostředí.
 

V domácnosti je možné spotřebu různé „úklidové chemie“ výrazně snížit s použitím prověřených „babských rad“, které umožní nahradit průmyslové prostředky jejich „ekologickými alternativami“, jako jsou např. ocet či žlučové mýdlo. Množství čisticích prostředků při úklidu lze snížit také tak, že do úklidu vložíme více fyzické námahy a počítáme s tím, že bude trvat delší dobu.
 

Mnohá odolnější skvrna na podlaze pustí i po stírání pouhou horkou vodou, jen to trvá déle a vyžaduje to více úsilí. Podobné recepty na „ekologicky šetrný úklid“ ale nejsou v profesionálních podmínkách, kde platí, že čas jsou peníze a za daný čas je nutné uklidit co nejvíce čtverečních metrů plochy, aplikovatelné.
 

I pro profesionální použití však existují ekologicky šetrné čisticí prostředky. Ty jsou vyrobeny ze surovin, které jsou snadno biologicky odbouratelné a mají nízkou úroveň ekotoxicity. Tím se výrazně liší od klasických čisticích prostředků, které často obsahují i vyšší procento látek nesplňujících tato kritéria.
 

Výhodou „ekologických“ čisticích prostředků je obvykle i jejich větší šetrnost k těm, kdo s nimi musí pracovat. Neobsahují totiž některé běžné agresivní chemické látky, které mohou nadměrně dráždit pokožku rukou. Jelikož jsou vyráběny ze surovin přírodního původu, je u nich předpoklad nižšího dráždícího účinku jak pro pokožku, tak i pro oči a dýchací trakt.
 

Pokud je výrobek deklarován jako ekologický, musí mít certifikaci od akreditované laboratoře. O tom, že výrobek patří do kategorie ekologicky šetrných, informují i různé „ekoznačky“, v českých podmínkách jde hlavně o certifikaci „ekologicky šetrný výrobek“. Veškeré informace, parametry a podmínky jsou uvedeny na webu Ministerstva životního prostředí a na webu cenia.cz.
 

Nevýhodou „ekologických“ čisticích prostředků může být jejich obvykle o něco vyšší cena. Cena prostředků se ale do ceny úklidu promítá jen minimálně, platí se především za práci, ne za prostředky. Uklízet s využitím ekologických čisticích prostředků tak neznamená nutně uklízet draze. O tom rozhoduje i správné dávkování, které šetří jak peníze, tak životní prostředí.
 

Účinnost „ekologických“ úklidových prostředků bývá plně srovnatelná s těmi „neekologickými“. Jako čistič na kuchyně CLEENEE, který je vyroben výhradně ze snadno biologicky odbouratelných a netoxických surovin a přitom si snadno poradí i s mastnými usazeninami.